
Představme si, že máme zdroj laserového paprsku, který svítí určitým směrem. V cestě tomuto paprsku leží rovinné zrcátko (na obrázku dole označené jako 1), na které paprsek dopadne pod úhlem 30° (kolmice k zrcátku a paprsek svírají tento úhel), který označíme α. Od zrcátka se paprsek odrazí a pokračuje k velkému rovinnému zrcadlu, které je rovnoběžné s malým zrcátkem číslo 1. Dále paprsek směřuje ke zrcátku číslo 2 a opět se odráží k velkému zrcadlu. Celá situace ja načrtnuta na obrázku. Malá zrcátka jsou postupně stále blíže k velkému zrcadlu, až poslední "zrcátko" splyne s velkým zrcadlem a místo odrazu paprsek pohltí.
Jako obvykle řešíme matematickou nikoli fyzikální úlohu. Paprsek považujeme za ideální, jeho intenzita se nemění ("doletí jakkoli daleko"), pohybuje se po přímé dráze, při odrazu je úhel dopadu roven úhlu odrazu, paprsek je "nekonečně úzký" neboli jeho dráhu považujeme za přímku.
Známe tyto údaje:
Vzdálenost prvního zrcátka od velkého zrcadla je H=3.25 m.
Paprsek dopadne na první zrcátko pod úhlem α=30°.
Absolutní hodnota rozdílu vzdáleností dvou po sobě následujících zrcátek od velkého zrcadla je konstantní a je rovna 5H-16.
Úkolem je určit, jak velkou vzdálenost od prvního zrcátka (měřeno podél velkého zrcadla) paprsek urazí, než bude pohlcen (posledním pseudozrcátkem). Jinak řečeno, v jaké vzdálenosti od prvního zrcátka se nachází poslední zrcátko?