6.2.2019
V tomto textu projdu vzorový test přijímacích zkoušek z matematiky na Fakultu elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské - Technická univerzita Ostrava.
Fakulta tato zadání zveřejňuje na stránkách s informacemi o přijímacím řízení. Zadání je k dispozici ve formě PDF souboru - netuším ovšem, jak je to s autorskými právy. Proto zde zadání nebudu uvádět a pouze poskytnu webový odkaz na dané PDFko: vzorový test je zde.
Zadání jsou ve formě testů, kdy ke každé úloze je 5 možných odpovědí, ze kterých je pouze jedna správná. Poskytované zadání obsahuje pouze správné odpovědi na otázky, ale už ne popis řešení.
Řešení úloh: U1 U2 U3 U4 U5 U6 U7 U8 U9 U10 U11 U12 U13 U14 U15 U16
Výraz zjednodušíme a následně za dosadíme :
Řešíme kvadratickou rovnici:
Oba kořeny mají být záporné, z podmínek tak získáme:
Je zřejmé, že musí být různé od a . Upravujeme:
Výrok "Jana se stihne připravit na matematiku" označíme a výrok "Jana pojede na hory" označíme . Tři výroky v zadání symbolicky zapíšeme ve tvaru implikace:
Žádné z výroků nejsou ekvivalentní. Dospějeme k tomu například tak, že si vybavíme, že ekvivalentní výrok k implikaci je ¬H⇒¬M a výroky vzájemě porovnáváme.
Pro má funkce vyjádření a pro má tvar . Minimum má v bodě , kde nabývá hodnoty . Této funkci tedy odpovídá graf na obrázku .
Upravujeme rovnici:
Zavedeme substituci a řešíme kvadratickou rovnici:
Pro řešení v intervalu ⟨180°;360°⟩ neexistuje. Pro existují v uvedeném intervalu řešení .
Upravíme nerovnici na tvar:
Funkce je rostoucí s definičním oborem , to znamená, že řešením nerovnice je interval .
Najdeme průsečík prvních dvou přímek neboli vyřešením soustavy dvou lineárních rovnic o dvou neznámých získáme . Aby tento bod ležel na třetí přímce (což dle zadání musí), pak dosazením jeho souřadnic do rovnice třetí přímky určíme parametr .
Obě podmínky upravíme do tvaru :
Obě podmínky současně splňují body zobrazené na obrázku , protože se jedná o množinu bodů, které jednak leží pod přímkou rovnoběžnou s -ovou osou protínající -ovou osu v bodě a zároveň se nacházejí pod přímkou , která protíná -ovou osu v bodě a -ovou osu v bodě .
Jedničku na pravé straně upravíme na tvar a řešíme kvadratickou rovnici:
Rovnice má tedy dvě řešení a , jejichž součin je .
Všechny členy ve výrazu obsahují logaritmus se stejným základem a víme, že v takovém případě je součet/rozdíl logaritmů roven logaritmu součinu/podílu argumentů:
Logaritmus je definován pro nezáporné hodnoty a pod odmocninou smí být pouze kladná čísla. Sjednocením těchto podmínek určíme definiční obor funkce. Z první podmínky máme:
Druhá podmínka nám dá:
Definiční obor tedy je množina .
První trojciferné číslo dělitelné pěti je a poslední , těchto čísel je celkem . Užitím vzorce pro součet prvních členů aritmetické posloupnosti spočteme:
Počet zaměstnanců označíme , počet žen a počet mužů . Jednoduchými počty určíme počet mužů:
Funkci upravíme do vhodného tvaru například takto:
Funkce v hranaté závorce má vrchol (minimum) v bodě [1;-3]. Graf funkce, která nás zajímá, je s grafem této funkce osově souměrný podle -ové osy a má tedy vrchol (maximum) v bodě [1;3] - tomu odpovídá graf zobrazený na obrázku .
Můžeme si třeba jednotlivé hodnoty (budu je značit ) upravit na přehlednější tvar a potom je porovnat:
Hodnoty srovnané podle velikosti: